"Hemský se nebojí hrát pod tlakem, dokáže ve správné chvíli vystihnout správnou příležitost a využít ji.Rozhodně si nemyslím, že by se mu ve finále najednou roztřásla kolena. Jak ho pozoruji, zdá se mi, že je nadšen, kam až jsme došli, a užívá si toho. To je ovem přesně ten správný způsob myšlení, který potřebujete," poznamenal MacTavish.
"Hned po tréninkovém týboře jsme věděli, že k tomu, abyste dosáhli úspěchu, bude zapotřebí, aby Shawn Horcoff, Raffi Torres a Aleš Hemský vedli střeleckou produktivitu mužstva. A to se také stalo," doplnil ještě MacTavish. "Ten rok, co jsme vzhledem k výluce nehráli, působil Aleš v Evropě. Počínal si skvěle a leccos z toho si přinesl sem. V NHL už hrála spousta vynikajících Čechů, a já tvrdím, že Hemmer bude jedním z nich."
Na otázku, co říká MacTavish popisu, že dává jenom rozhodující góly, se Hemský jen umál. "Kvůli tomu to hrajeme," řekl odchovanec pardubického hokeje. "Góly dáváte proto, aby to vaše mužstvo vyhrálo." Na přetřes ovšem přišla také otázka nedávného drobného chirurgického zákroku, při němž lékaři odebrali Hemskému kousek dlouhodobě zvětšené lymfatické uzliny, aby zjistili, zda jde pouze o její zvětšení nebo o něco horšího.
Podle hlavního ošetřovatele týmu Kena Lowea (bratra generálního manažera Kevina, který ale u týmu Oilers působil už v dobách, kdy byl Kevin mladičký obránce) jsou předbžné výsledky uklidňující. "Byla to trochu otrava," připustil Hemský, "měl jsem to už nějakou dobu a nevěděl, co to je. Tak jsem si řekl, že bude vhodné, když se mi na to podívají hned. No, a teď už zase jedu."
Hemský kvůli zákoku pár dní netrénoval, ale, jak řekl: "Teď už se zase mohu soustředit jenom na hokej. Sdělili mi, že to není nic vážného, že bude všechno v pořádku. Závěrečné výsledky přijdou do dvou týdnů, do té doby s tím nemůžu nic udělat. Tak budu raději myslet jenom na hokej. Zvlášť, když mi řekli, že se nejedná o nic vážného. Hlavně jsem to chtěl mít za sebou, abych pak po sezoně nemusel sedět a čekat. Sezonu jsme měli už takhle pěkně dlouhou, tak se těším na těch pár měsíců doma."
Lékaři mu prý navrhli, ať se odborníkům svěří hned. "Tak jsem kývnul. Jistě, začínal jsem mít trochu obavy. Tak proč se s těmi obavami nevypořádat co nejdřív," doplnil. Lékaři šli dokonce tak daleko, že prohlédli Hemského celého, aby se ujistili, že na něm (ale ani v něm) nic jiného podobného neroste. "Neroste," potvdil Hemský jejich závěr.
Po tréninku v komlexu New York Rangers si novináři všimli, že Oilers vypadali, jako kdyby okamžitě chtěli naskočit ke skutečnému zápasu. "To je pravda," souhlasil Hemský, "trénovat se dá jen odsud až posud, ale my bychom už nejraději hráli. Chceme se udržet v herní formě. Tréninky jsou něco jiného než zápasy. Teď jsme třeba zkoušeli nejrůznější taktiky v obranném pásmu. Ale v zápase to určitě bude trochu jinak."
Hemský si roněž uvědomuje, že hrát ve finále je něco jiného, než hrát na dvorku za domem. "Finále Stanleyova poháru, to je veliká věc," řekl. "Chtěl bych si to pořádně užít. Hlavně bych chtěl hrát uvolněně, bez zbytečného napětí, hrát svoji hru. Jestli nám to pomůže k vítězství, tím lépe."
Na rozdíl od kanadských dětí, které vyrostly s tím, že až budou velké, budou hrát finále Stanleyova poháru a ve třetím nastavení sedmého zápasu vstřelí vítězného góla, Hemský nejdřív snil o tom, že se dostane s reprezentací na mistrovství světa a odtud si odveze domů zlato. To se mu už loni ve Vídni podařilo.
Ovšem pak se rozpadla zrezivělá železná opona, a Hemský poprvé viděl v televizním přenosu zápasy o Stanleyův pohár. "A tenkrát mi došlo, jak veliká věc to je," řekl Hemský, "a jak rád bych si to finále někdy zahrál. Teď tu možnost konečně mám. Není to úžasné?"